Kozí hřbety v Praze

Kozí hřbety v Praze nabízí pozoruhodné skalní útvary, úžasné vyhlídky i romantická údolí. Územím prochází zrekonstruovaná naučná stezka Roztocký háj – Tihé údolí a několik cyklotras. Celé území je velmi zajímavé svou členitostí a přírodní rozmanitostí, ale také bohatou historií. Kozí hřbety společně s údolím Únětického potoka se nachází na samém okraji Prahy.

Kozí hřbety

Celé území bylo od pradávna hustě osídleno a původní lesy tak byly vymýceny už v dávných dobách. Krajina byla využívána zejména jako pastviny a zůstávala po staletí holá. Počátkem 20. století byly Kozí hřbety a údolí zalesněny trnovníkem akátem a od padesátých let také borovicí černou a lesní, modřínem nebo dubem červeným. Dnes jsou lesy tvořeny zejména vysazenou borovicí a břízou.

Kupecká stezka Via Magna

Metasekvoje je jehličnatý opadavý strom, který je považován za žijící fosílii. Dlouho byla pokládána za vymřelou v třetihorách, a to až do roku 1949, kdy byla americkou expedicí přivezena z Číny do Evropy její semena. Nalezneme ji v botanických zahradách a arboretech. Kunratický exemplář je proto skutečnou raritou.

Kaple sv. Václava

Betonové schodiště, umístěné ve svahu a vedoucí odnikud nikam, dnes pozvolna zarůstá stromy, kapradím a mechem. Jednotlivé schody jsou stržené vodou. Pravděpodobně vzniklo v roce 1936 nebo 1937 během celosvětové hospodářské krize, kdy prací na schodišti vznikla pracovní místa pro nezaměstnané. Mezi lidmi se jim říkalo Andělské nebo také Primátorské schody. Během Pražského povstání v závěru 2. světové války byly poničeny a opravy se bohužel již nedočkaly.

---

Pokračovat ve čtení:​

Mlýny na Únětickém potoce

Únětický potok byl dříve využíván k pohonu několika mlýnů: Braunerova mlýna (na začátku Tichého údolí), Spáleného mlýna (Spáleníka), Tůmova a Trojanova mlýna. Nejstarší z mlýnů stával na místě Trojanova mlýna už koncem 12. století. Když už jeho kapacita nestačila, byl v roce 1730 dále po proudu založen tzv. Zadní mlýn. O sto let později odkoupil Zadní mlýn (nyní Tůmův) Josef Tůma. Po 2. světové válce se Tůmův mlýn nacházel v tak špatném stavu, že musel být stržen. Do dnešních dnů se z něj dochoval pouze mlýnský rybník a zbytky náhonu. Spálený mlýn byl postaven až koncem 18. století. Od té doby mnohokrát změnil svého majitele a několikrát vyhořel.

Buližníky

Kozí hřbety i Holý vrch jsou tvořeny buližníky neboli proterozoickými silicity. Buližníky jsou značně tvrdé a odolné horniny složené prakticky výhradně z křemene. Mají černou, modrošedou, někdy i načervenalou barvu a bývají protkány jemnými žilkami bílého křemene. Jsou to horniny, které se před více než 600 miliony lety uložily na dně oceánu, kde vznikly vysrážením oxidu křemičitého na horkých pramenech.

Video:​